|
Intrauterinní růstová retardace selat
Kršová, Eliška
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku intrauterinní růstové retardace selat. První část se zabývá hybridizací prasnic, vznikem superplodných linií prasnic a jak může šlechtění ovlivnit počet selat ve vrhu. Druhá část se zaměřuje na problematiku vysoce plodných prasnic zejména v kontextu výživy, ustájení, porodu, laktačního období, odstavu a přípravy na další březost. Třetí část se věnuje intrauterinní růstové retardaci selat. V této části je popsáno, co tento stav znamená a co může tento stav ovlivnit. Čtvrtá část se zabývá problémy u selat s intrauterinní růstovou retardací. Jsou zde popsány metody v aplikaci umělého mléka, použití náhradních prasnic anebo dělené kojení.
|
|
Změny v angiogenezi placenty a jejich vliv na opožděný intrauterinní růst plodu
Kudějová, Alena ; Švandová, Ivana (vedoucí práce) ; Magner, Martin (oponent)
Jakékoli patologické změny během normálního vaskulárního vývoje placenty mohou mít kritický dopad na růst a vývoj plodu. Důležitou roli ve formování vaskulárního systému placenty hraje proliferace a diferenciace několika typů buněk. Mezi hlavní faktory účastnící se cévního vývoje placenty patří buněčné elementy (např. trofoblast, buňky stromatu, haemangiogenní progenitory), extracelulární matrix), růstové faktory a cytokiny (např. VEGF, PIGF, Ang-1,2 a bFGF). Parciální tlak kyslíku v placentě, dostupnost živin a průtok krve placentou mohou dále ovlivnit i vnější faktory. Placentární ischemie vedoucí ke zhoršení průtoku krve placentou je nejčastější příčinou intrauterinní růstové retardace (IUGR). Vznik a vývoj IUGR je pak důsledkem nedostatečného prodlužování, větvení a rozšiřování kapilárních smyček během formování terminálních klků placenty. Publikované studie porovnávající roli růstových faktorů ve fyziologických těhotenstvích a těhotenstvích komplikovaných IUGR nedávají jednoznačné výsledky. Tato práce se formou přehledného článku zaměřuje na literární data týkající se placentární angiogeneze a jejích změn při vzniku intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: placenta, angiogeneze, IUGR, těhotenství
|
|
Vztah kardiovaskulárních mikroRNA k těhotenským komplikacím
Dalecká, Linda ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Během těhotenství se může objevit řada komplikací, které mohou mít vliv na vývoj plodu a posléze mohou dokonce ohrožovat jeho život a případně i život matky. Mezi takové komplikace patří například preeklampsie. Jedná se o hypertenzní poruchu, která se objevuje během těhotenství. Dalším příkladem je intrauterinní růstová retardace. Jedná se o stav, kdy plod není schopen dosáhnout geneticky daného růstového potenciálu. Oba patologické jevy jsou doprovázeny změnami v genové expresi mikroRNA v placentě, například miR-16, miR-21, miR-210. Právě poznatky o změnách v genové expresi mikroRNA by mohly představovat unikátní nástroj na poli neinvazivní diagnostiky těchto onemocnění, což by bylo přínosem i vzhledem k faktu, že obě diagnózy jsou zodpovědné za zvyšování mateřské a perinatální morbidity a mortality. Tato práce se zaměřuje právě na mikroRNA, jejich expresi ve výše zmíněných patologických stavech a výhody, které může přinášet v jejich diagnostice. V práci jsou popsány tato dvě onemocnění, je zde charakterizována mikroRNA a její biogeneze. MikroRNA jsou pro nás zajímavé jako potencionální biomarkery pro neinvazivní prenatální diagnostiku právě proto, že se mohou vyskytovat v tělních tekutinách, jako je plazma, mateřské mléko nebo plodová voda, a nepodléhají okamžité degradaci. Klíčová slova:...
|
|
Projevy motoriky u tříletých dětí s anamnézou nízké porodní hmotnosti vzhledem ke gestačnímu věku.
Macečková, Silvie ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Bc. Silvie Macečková Název diplomové práce: Projevy motoriky u tříletých dětí s anamnézou nízké porodní hmotnosti vzhledem ke gestačnímu věku. Pracoviště: Klinika rehabilitace Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Irena Zounková, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2018 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku dětí s anamnézou nízké porodní hmotnosti vzhledem ke gestačnímu věku (SGA) ve vztahu k motorickým obtížím. Teoretická část práce shrnuje specifika vývoje těchto jedinců a definuje problematiku názvosloví a klasifikace. Zabývá se riziky doprovázejícími časné postnatální období i dlouhodobými komplikacemi s metabolickými a neurologické dopady. Cílem práce bylo zjistit, zda se u skupiny dětí s anamnézou SGA (IUGR) vyskytují motorické obtíže častěji než u skupiny kontrolní, standardní populace. Testovaná skupina a skupina kontrolní prošla kineziologickým vyšetřením aspekcí a baterií testů MABC-2. Tuto hypotézu se nepodařilo prokázat. Dále si práce kladla za cíl zhodnotit možnou souvislost mezi motorickým projevem v raném věku a věku dvou a tří let. K tomuto účelu byla využita data anamnestická, výsledky kineziologického vyšetření, vyšetření testem BSID II a baterií testů MABC-2. Statisticky signifikantních nám vyšlo 10 hypotéz ze 196. Abnormální...
|
|
Rozdíly v růstových parametrech u dětí SGA / IUGR a pacientů s deficitem růstového hormonu na léčbě rekombinantním růstovým hormonem
Kročilová, Kateřina ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Lisá, Lidka (oponent)
V České republice se rodí až 5 % SGA / IUGR dětí, což je asi 5 000 dětí ročně, a jejich incidence stále narůstá. U 10 - 15 % neproběhne postnatální kompenzační akcelerace růstu a růstová retardace se pak dále prohlubuje. Od roku 2003 lze tyto děti léčit rekombinantním růstovým hormonem v suprafyziologických dávkách. Diplomová práce přináší údaje o SGA / IUGR dětech a jejich růstových parametrech v průběhu prvních 2 let od začátku léčby, kdy sledování probíhalo v tříměsíčních intervalech. Výsledky jsou porovnávány se skupinou pacientů léčených růstovým hormonem pro deficit růstového hormonu. Byla zpracována růstová data souboru 57 SGA / IUGR dětí, která byla porovnána s daty 34 dětí s deficitem růstového hormonu léčených v letech 2003 - 2015 růstovým hormonem. Léčba obou skupin pacientů probíhala podle shodného terapeutického protokolu, s dávkováním GH dle příslušné diagnózy. Sledovány byly tyto parametry: tělesná výška a hmotnost, růstová rychlost, BMI a hmotnostně - výškový poměr pacientů. SGA / IUGR a GHD pacienti vykazovali odlišný růstový profil v počáteční fázi léčby, kdy GHD pacienti měli vyšší akcelerační pík po 3 měsících od začátku léčby a strmější nárůst růstové rychlosti. Rozdíly v SDS růstové rychlosti nebyly mezi diagnózami signifikantně rozdílné. V počáteční fázi léčby byly nalezeny...
|
|
Projevy motoriky u tříletých dětí s anamnézou nízké porodní hmotnosti vzhledem ke gestačnímu věku.
Macečková, Silvie ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Bc. Silvie Macečková Název diplomové práce: Projevy motoriky u tříletých dětí s anamnézou nízké porodní hmotnosti vzhledem ke gestačnímu věku. Pracoviště: Klinika rehabilitace Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Irena Zounková, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2018 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku dětí s anamnézou nízké porodní hmotnosti vzhledem ke gestačnímu věku (SGA) ve vztahu k motorickým obtížím. Teoretická část práce shrnuje specifika vývoje těchto jedinců a definuje problematiku názvosloví a klasifikace. Zabývá se riziky doprovázejícími časné postnatální období i dlouhodobými komplikacemi s metabolickými a neurologické dopady. Cílem práce bylo zjistit, zda se u skupiny dětí s anamnézou SGA (IUGR) vyskytují motorické obtíže častěji než u skupiny kontrolní, standardní populace. Testovaná skupina a skupina kontrolní prošla kineziologickým vyšetřením aspekcí a baterií testů MABC-2. Tuto hypotézu se nepodařilo prokázat. Dále si práce kladla za cíl zhodnotit možnou souvislost mezi motorickým projevem v raném věku a věku dvou a tří let. K tomuto účelu byla využita data anamnestická, výsledky kineziologického vyšetření, vyšetření testem BSID II a baterií testů MABC-2. Statisticky signifikantních nám vyšlo 10 hypotéz ze 196. Abnormální...
|
|
Vztah kardiovaskulárních mikroRNA k těhotenským komplikacím
Dalecká, Linda ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Během těhotenství se může objevit řada komplikací, které mohou mít vliv na vývoj plodu a posléze mohou dokonce ohrožovat jeho život a případně i život matky. Mezi takové komplikace patří například preeklampsie. Jedná se o hypertenzní poruchu, která se objevuje během těhotenství. Dalším příkladem je intrauterinní růstová retardace. Jedná se o stav, kdy plod není schopen dosáhnout geneticky daného růstového potenciálu. Oba patologické jevy jsou doprovázeny změnami v genové expresi mikroRNA v placentě, například miR-16, miR-21, miR-210. Právě poznatky o změnách v genové expresi mikroRNA by mohly představovat unikátní nástroj na poli neinvazivní diagnostiky těchto onemocnění, což by bylo přínosem i vzhledem k faktu, že obě diagnózy jsou zodpovědné za zvyšování mateřské a perinatální morbidity a mortality. Tato práce se zaměřuje právě na mikroRNA, jejich expresi ve výše zmíněných patologických stavech a výhody, které může přinášet v jejich diagnostice. V práci jsou popsány tato dvě onemocnění, je zde charakterizována mikroRNA a její biogeneze. MikroRNA jsou pro nás zajímavé jako potencionální biomarkery pro neinvazivní prenatální diagnostiku právě proto, že se mohou vyskytovat v tělních tekutinách, jako je plazma, mateřské mléko nebo plodová voda, a nepodléhají okamžité degradaci. Klíčová slova:...
|
|
Rozdíly v růstových parametrech u dětí SGA / IUGR a pacientů s deficitem růstového hormonu na léčbě rekombinantním růstovým hormonem
Kročilová, Kateřina ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Lisá, Lidka (oponent)
V České republice se rodí až 5 % SGA / IUGR dětí, což je asi 5 000 dětí ročně, a jejich incidence stále narůstá. U 10 - 15 % neproběhne postnatální kompenzační akcelerace růstu a růstová retardace se pak dále prohlubuje. Od roku 2003 lze tyto děti léčit rekombinantním růstovým hormonem v suprafyziologických dávkách. Diplomová práce přináší údaje o SGA / IUGR dětech a jejich růstových parametrech v průběhu prvních 2 let od začátku léčby, kdy sledování probíhalo v tříměsíčních intervalech. Výsledky jsou porovnávány se skupinou pacientů léčených růstovým hormonem pro deficit růstového hormonu. Byla zpracována růstová data souboru 57 SGA / IUGR dětí, která byla porovnána s daty 34 dětí s deficitem růstového hormonu léčených v letech 2003 - 2015 růstovým hormonem. Léčba obou skupin pacientů probíhala podle shodného terapeutického protokolu, s dávkováním GH dle příslušné diagnózy. Sledovány byly tyto parametry: tělesná výška a hmotnost, růstová rychlost, BMI a hmotnostně - výškový poměr pacientů. SGA / IUGR a GHD pacienti vykazovali odlišný růstový profil v počáteční fázi léčby, kdy GHD pacienti měli vyšší akcelerační pík po 3 měsících od začátku léčby a strmější nárůst růstové rychlosti. Rozdíly v SDS růstové rychlosti nebyly mezi diagnózami signifikantně rozdílné. V počáteční fázi léčby byly nalezeny...
|
|
Změny v angiogenezi placenty a jejich vliv na opožděný intrauterinní růst plodu
Kudějová, Alena ; Švandová, Ivana (vedoucí práce) ; Magner, Martin (oponent)
Jakékoli patologické změny během normálního vaskulárního vývoje placenty mohou mít kritický dopad na růst a vývoj plodu. Důležitou roli ve formování vaskulárního systému placenty hraje proliferace a diferenciace několika typů buněk. Mezi hlavní faktory účastnící se cévního vývoje placenty patří buněčné elementy (např. trofoblast, buňky stromatu, haemangiogenní progenitory), extracelulární matrix), růstové faktory a cytokiny (např. VEGF, PIGF, Ang-1,2 a bFGF). Parciální tlak kyslíku v placentě, dostupnost živin a průtok krve placentou mohou dále ovlivnit i vnější faktory. Placentární ischemie vedoucí ke zhoršení průtoku krve placentou je nejčastější příčinou intrauterinní růstové retardace (IUGR). Vznik a vývoj IUGR je pak důsledkem nedostatečného prodlužování, větvení a rozšiřování kapilárních smyček během formování terminálních klků placenty. Publikované studie porovnávající roli růstových faktorů ve fyziologických těhotenstvích a těhotenstvích komplikovaných IUGR nedávají jednoznačné výsledky. Tato práce se formou přehledného článku zaměřuje na literární data týkající se placentární angiogeneze a jejích změn při vzniku intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: placenta, angiogeneze, IUGR, těhotenství
|
|
Intrauterinní růstová retardace (IUGR / SGA) - příčiny, klinický obraz, důsledky
Kročilová, Kateřina ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Čermáková, Ivana (oponent)
Nedostatečný intrauterinní růst může ukázat na závažný zdravotní problém plodu. Je spojen s vyšší perinatální a neonatální mortalitou a morbiditou. Byly popsány i dlouhodobé zdravotní následky u IUGR / SGA dětí. Existuje mnoho faktorů vedoucích k intrauterinní růstové retardaci. Důležitá je včasná diagnóza a rozlišení dětí s prenatálním růstovým deficitem (IUGR) a dětí konstitučně malých vzhledem ke svému gestačnímu věku (SGA). Tato bakalářská práce shrnuje základní poznatky o tomto onemocnění a popisuje různé postupy při jeho léčbě růstovým hormonem.
|